Geranium dress

Narazila jsem na opravdu hezký a variabilní střih na holčičí šatičky. Jmenuje se Geranium dress a je z blogu Made by Rae.

zdroj: http://www.made-by-rae.com/geranium/

zdroj: http://www.made-by-rae.com/geranium/

Střih obsahuje velikosti od novorozence až do dvanácti let a ve verzi pro novorozence (0-3 měsíce) je dostupný zdarma. Pro začátek jsem vyzkoušela volnou verzi jako zkušební a protože dopadla dobře, rozhoupala jsem se i ke koupi dalších velikostí.

Střih je docela populární, takže na internetu ho najdete v mnoha verzích od nejrůznějších blogerek, často i s návody na nějakou tu úpravu.

zdroj: http://www.deliacreates.com/geranium-dress-bouquet/

zdroj: https://youandmie.com

zdroj: https://youandmie.com

Moje verze pro novorozence vznikly ze zbytků látek  a starého oblečení. Pruhované jsou z z mého postaršího trika, bílé ze staré halenky a na modré a zelené padly kusy látek, co mi zůstaly po šití sukní (květovaná a zelená).

Držela jsem se základní verze střihu, jen u modrých jsem udělala půlkolovou sukni. Všechny mají podšívku, aby nikde netlačily švy a zapínají se na malinkaté patentky, přišly mi úhlednější, než třeba použití druků.

Bryndáky jako malované

Po ušití vnitřní vrstvy sedacího vaku mi zbyl kus voděodolné látky, její využití na bryndáky mi přišlo jako docela dobrý nápad. 

Nejprve jsem látku rozdělila na menší kusy a pokreslila ji  fixami na textil. Barvy na textil by v tomhle případě použít spíš nešlo, jednak se látka na lakované straně nesmí žehlit a pak by se barva na textil asi "neprožrala" dovnitř. Na látku se kreslilo  skoro tak dobře jako na papír. Akorát jsem si dávala pozor, abych si kresbičky nerozmazala, fixy potřebovaly chvilku na zaschnutí.

Kreslila jsem postupně srdíčka, les s divočáky, lodičky..  Snažila  se jen vyhnout obrázkům moc holčičím nebo naopak klučičím a nevymýšlet složitosti.

Střihy jsem obkreslila podle existujících bryndáků, nevímm, jaký typ nakonec bude vyhovovat, tak jsem jich prostě střihla víc. Některé jsou na druk, další na zavazování za krkem.

Podšívání mi přišlo jako nesmysl. Látka se nesmí dávat do pračky, jen prát v ruce nebo otírat hadříkem, takže jsem rubovou stranu nechala bílou a výtvor jen olemovala šikmým proužkem.

A to je všechno, vlastně je to zábava všehovšudy maximálně na jeden večer, zbývá jen počkat, jak se osvědčí v praxi.

Na moři i ve vzduchu, cestování v těhotenství.

Po cestě na české plachetnici La grace jsem pokukovali už dlouho, a když tedy přišla nabídka zažít plavbu se skupinou kamarádů, kývli jsme. To bylo někdy loni v zimě a mezitím se stalo hodně věcí, včetně toho, že jsem  otěhotněla. A najednou jsme řešili dilema jet nebo nejet? To rozhodování bylo minimálně pro mě dost stresující, ale nakonec jsem sebrala odvahu a vyrazili jsme. 

Cesty jsme se zúčastnili jako kadeti, tzn. že jsme byli rozděleni do skupin, co se starali o provoz lodi pod vedením stálé posádky. Obnášelo to mytí nádobí, drhnutí paluby ale i práci z lany a šplhání do ráhnoví. To poslední jsem já nedělala, protože sedák na jištění se utahuje přes břicho a ani normálně nejsem nijak skvělý lezec, natož teď. A protože jsem se sešli ve vážně dobré sestavě, nikdo s tímhle mým ulíváním neměl problém.

Kapitolou samo pro sebe jsou lana, bylo jich tam moc. Při prvním pročítání příručky kadeta v teple domova jsem propadala zoufalství, ale ke konci týdne jsem poznala aspoň něco (většinou).  

Nejčastější otázka, kterou jsem  dostávala po návratu byla "A měla jsi mořskou nemoc?" Jednou ano, ale taky to mohla být těhotenská nevolnost, co já vím.  Asi patřím mezi šťastlivce, kteří mořskou nemocí netrpí. Trápila mě spíš únava a to, že není kam se ani na chvilku schovat před lidmi, ale dalo se to přežít.

Létání ve čtvrtém měsíci mi přišlo docela v pohodě. Na začátku sedmého měsíce to bylo už mnohem napínavější. 

Co nás popadlo, že jsme letěli ještě takhle pozdě? Harry Potter hlavně. Lístky na Harryho jsme totiž koupili už v roce 2016 a spojili jsme to ještě s několika dalšími výlety, třeba za kamarádkou do Cambridge. 

K letu jsem dostala souhlas od doktorky, zabalila jsem si příruční zavazadlo a vyrazili jsme. 

Tentokrát už to úplně komfortní nebylo a dopředu jsem naše plány nikomu nesdělovala. Byla jsem unavenější, tak unavená, že se mi ani nechtělo nic moc fotit a večer mě vážně bolela záda. Nicméně přežili jsme všichni ve zdraví a výlet si užili. A viděla jsem Harryho Pottera v divadle :).