Jedlička

Náš stromek je pochopitelně ten nejkrásnější za všech a jeho vybírání je složitý a zodpovědný proces. Existuje několik podmínek, které se prostě musí dodržet. 

1. Bude to jedlička. Jedlička totiž dlouho vydrží, není pichlavá a je huňatá (kočkám se na ní špatně leze;).  Na téhle podmínce se shodneme.

2. Nesmí být obří (podmínka mého partnera). Ideální stromek vyhovující této podmínce by měl mít max metr dvacet. 

3. Stomek by měl mít co nejikoničtější tvar (tahle podmínka je moje). 

Ze všech tří stromků, co jsme zatím měli vyhovoval našemu vskusu  nejvíc ten první, který měl dvě špičky (jedna byla vážně nenápadná) a byl příliš malý a huňatý na to aby ho někdo chtěl. 

Zvláštní  hororovou kapitolou bylo shánění stojánku.  23.prosince byly k dostání už jen předražené plastové obří hrůzy v OBI a Bauhausu a pak  jeden dřevěný u stánku pod Kotvou. Stál sice mnohem víc než by stál běžně, ale po maratonu Černý most - Pankrác - Letná- spousta dalších náhodných stánků po cestě, mi už cena byla poměrně jedno a moje požadavky se scvrkly na "ať  není z plastu". Tenhle navíc vypadal pěkně a jeho cenu přece nemusím nikomu říkat. Koupila  jsem ho a utěšovala  se u toho myšlenkou, že tuhle věc už snad  nikdy kupovat nebudu (uff). Po třech letech můžu říct, že stojan drží, vypadá pořád dobře a jeho běžná cena je lidská, takže ho s klidným srdcem můžu doporučit ke koupi ;).

Naše stromečky  prý vypadají poněkud chudě, my si to nemyslíme. Máme rádi, když je vidět hodně zelené a každý rok můžeme nějakou tu ozdobu přidat. 

K  prvním společným  svátkům jsem koupila  dva skleněné  ptáčky české výroby a několik baněk. Vánoční řetěz jsme pořídili v IKEA. 

Něco jsem poskládala z papíru (jedna šustivá vločka pro stromeček, jedna pro kočky). A pak jsem ulovila hromádku bílých a krémových kouliček z obchodu, kde prodávali dva kusy za desetikorunu. Na tom samém místě měli i třpytivé samolepky s veverkami a soby, které jsme nalepili na některé kuličky.  

V květinářství kde jsem kupovala základ na věnec zase měli malá látková andělská křídla po pětikoruně, která s pomocí chemoprenu dala vzniknout zlatonce.  

Trochu mravenčí prací byly baňky s tlapkama. Doma mám raznici na papír ve tvaru tlapky, koupila jsem ji na ebay asi za třicet korun. A už jsem ji předtím jednou úspěšně použila jako šablonku pro pomalování textilu, kdy jsem do cenovkových samolepek vyrazila tlapky, nalepila je na látku, překryla barvou a po uschnutí odlepila. Nevýhodou tohodle postupu pro baňky bylo, že samolepky baňky poškozovaly, takže po pár pokusech došlo na piplavější ruční práci. Mnohem víc než lihová fixa se mi přitom osvědčila akrylová barva.

Další rok přibyla jedna starožitná ozdoba, kterou jsem dostala doma a spousta hvězdiček ze skleněných korálků.  A letos jsme si koupili českého skleněného medvídka. 

Za rok bych ráda sehnala nějakou tu kočičku, ale zatím se mi nepodařilo najít žádnou, která by nebyla obří, ošklivá nebo obojí. Zatím se ale kochám stromečkem letošním, který je zase ten nejkrásnější ze všech ;).