"Chcete uplést další ponožky?"
"Jestli se ti chce, tak klidně, ale můžu ti na to koupit vlnu?"
"Vlnu nekupuj, to je zbytečný, přece jich mám spoustu."
"No ale, že bych ti koupila klubíčko z vlny."
"Já jich vážně mám plnou krabici."
"Myslím vlnu z ovce."
"Jo tak ty myslíš opravdovou vlnu."
Takhle přibližně probíhal náš rozhovor s manželovou babičkou, která znovuobjevila radost z pletení ponožek a nejradši by jich našim holkách upletla padesát. Mám vlnu moc ráda, jako dítě jsem si myslela, že všechny kouše, ale ono to tak vůbec není. Ale protože oblečení z vlny patří mezi ty dražší kusy, metráž taky není levná a chci se chovat trochu ekologicky, vlnu se snažím recyklovat.
Objev hromádky obnošených svetrů v charitatvním obchodě mě potěšil, na cedulkách bylo merino, kašmír a hedvábí i jehněčí vlna a cena lidových dvacet korun za kus. A i když manžel si dva kousky zabavil pro sebe, pořád mi zbyla pěkná hromádka k přešití. Zkusím trochu popsat, co všechno jsem s tímhle pokladem provedla.
Nejprve jsem svetry rozstříhala na kusy, oddělila rukávy, rozstřihla ramena a boční šev. A pak už došlo na samotné šití.
Kukly
Dětský svetr vyrobený ze směsi kašmíru a bavlny jsem určila na zimní kukly. Tmavě šedá barva by ale malou holčičku těžko nadchla a tak jsem na svrchní vrtvu použila vzorovaný bavlněný úplet.
Tohle řešení mi taky pomohlo schovat švy dovnitř (u druhého kusu o něco úspěšněji;)).
Použila jsem střih volně dostupný na stránkách Ottobre design. A pak ušila ještě jednu pro naše miminko.
Žádné komentáře:
Okomentovat