Na začátku byly čtyři staré židle, které jsme nějakou náhodou podědili. Jejich tvar byl docela pěkný, pohodlnost příhodná, ale na potazích se podepsal zub času. A navíc se na strukturovaném černém povrchu skvěle vyjímaly kočičí chlupy. ;)
Začala jsem tedy přemýšlet o přečalounění.
První částí procesu bylo hledání inspirace a vzoru který by se líbil mě i partnerovi. A taky zjišťování co vlastně budu potřebovat za materiál a pomůcky.
Volba padla na bíločerné proužky a z materiálů jsme rovnou vyřadili na potahování často používanou žinylku a další látky s výraznou strukturou.
http://www.houseofturquoise.com/2013/05/bahama-mama-banana-cabana.html |
http://littlegreennotebook.blogspot.cz/2011/09/i-see-chalk-board-in-my-future.html |
Čalounickou sponkovačku jsem koupila v kutilských potřebách na Florenci za 200korun.
Z dalších věcí jsem užila ještě špendlíky, šroubovák, nůžky a metr. Jako nesmysl se pak ukázalo zkusit použít vytahovátko na sponky, mnohem účinější byl šroubovák a stejně by šel použít třeba i příborový nůž.
Látku jsem ještě předeprala, protože ikea uvádí srážlivost až 4%, ale asi by se to obešlo i bez toho.
Pak přišlo rozšroubování židle a vyndavání původních sponek. Je to pekelně zdlouhavá práce. Když jsem všechno sundala, použila jsem látkové díly jako střih a vystřihla jsem je rovnou z pruhované látky.
Pak už jsem jen sponkovala, spoustou sponek aby byla látka pěkně vypnutá. Povedlo se mi udělat při výrobě pár chyb, ale s výsledkem jsem docela spokojená. Jen práce s poměrně drobným proužkem byla chvílemi trochu halucinogenní.
U židle na prvním obrázku je vidět, že v levém rohu sedáku se mi látku nepodařilo dostatečně napnout. Potahovala jsem ji jako první, u ostatních jsem se už poučila a dopadly mnohem líp, jak je vidět na dalším obrázku.
Celkové náklady byly kolem 500 korun a dvou večerů práce na 4 židle. Jako nejtěžší část celého procesu hodnotím odhodlat se (tak to mám i u spousty dalších věcí).
Žádné komentáře:
Okomentovat