Výroba šály

Tuhle zimní zavinovací sukni jsem vyřadila z šatníku, když jsem ji vytáhla po dlouhé době ze skříně a zjistila, že si v ní najednou připadám trochu jako  babička, od které jsem jí dostala. Od cesty do kontejneru na textil ji nakonec zachránil sentiment, slušný podíl vlny a třásně.  Ty třásně si vlastně říkaly o to stát se šálou.

 

Moje představa byla zhruba taková: 

https://www.bloglovin.com/blogs/cider-with-rosie-8169347/barbour-tartan-edinburgh-kinloch-anderson-3651729795

Postup byl docela snadný. Začala jsem tím, že jsem pomocí páráčku odstranila podšívku.  Odstřihla kus, kde byly  záševky tvarující sukni v pase a tak vznikl obdelník látky. Změřila jsem ho a zjistila, že mi zbylo 140cmx90cm. Vzor byl naštěstí pravidelný, takže stačilo nakreslit si podle pravítka krejčovskou křídou čáru uprostřed a látku přestřihnout. Kdyby byl vzor nepravidelnější, musela bych víc přemýšlet jak střihnout, aby vzor navazoval  po sešití na sebe.

 

Oba kusy jsem pak sešpendlila k sobě, sešila v ruce hustým stehem a šev následně rozžehlila.  

A potom už přišla poslední nenudnější část práce a to lemování v ruce. Na druhou stranu je to činnost u které se dá sledovat film. Nebo dva, podle toho, jak odhodlaní jste.  

S výsledkem jsem docela spokojená, sice mě napadlo, že by se dala ještě vylepšit kusem nějaké příjemné podšívky. Ale nejsem úplně šikovná, takže bych jí asi rychle zatrhla a taky  by  hrozilo, že mi to bude trvat do jara ;).