Smaragdové podruhé

Stihla jsem? Ano.  S odřenýma ušima a vlastně jsem ty šaty upravila tolik, že jsou to v podstatě úplně jiné šaty. Ale i  nezdary  a nervy patří k mému šití a výsledkem jsem celkem spokojená.

Omluvte, prosím, pomačkanost, fotila jsem po akci a byla líná žehlit (správná pomačkanost vynikne většinou až na fotkách a to bývá pozdě). 

První zádrhel nastal při shánení knoflíků, nenarazila jsem na žádné, které by se mi k šatům líbily a nakonec jsem je v časové tísni prostě vynechala a ramenní švy sešila. Nicméně slíbila jsem si, že se k těmhle šatům ještě v budoucnu vrátím, nebudu spěchat a naučím se přitom ty knoflíky radši potahovat.  Už mám aspoň vyzkoušené, jak sedí všechny záševky atd. :)

Ve chvíli, kdy jsem vynechala tenhle jediný ozdobný prvek, byl najednou vršek šatů jednoduchý až příliš, takže  jsem prohloubila výstřih vepředu i vzadu (i tak sahá až ke krku;)). A všechno to začistila šikmý proužkem, abych nemusela stříhat novou podsádku. 

Šikmý proužek jsem vyrobila ze stejné látky pomocí tohodle udělátka.

A aby byl nenápadný přichytila jsem ho k výstřihu stehy, které jsou z lícové strany vážně drobounké. 

Sukně byla střižena v době, kdy jsem trpěla pocitem beznaděje,  pár hodin před plesem (přesněji to byly asi 4 hodiny) půlkruhovou, oproti záměru udělat ji půlkruhovou skládanou.  Šaty v té chvíli už vlastně vypadaly tak jinak než jsem naplánovala, že už se mi na ně nechtělo plýtvat větším množstvím materiálu, než bylo nutné. :) 

Lem jsem založila na stroji, možná že časem bude chtít upravit, až se vyvěsí a pak to provedu neviditelně v ruce, ale na to nebyl bohužel čas. 

Hodinu a půl před plesem jsem měla došito, ale nebyla jsem úplně nadšená.  Nestihla jsem udělat spodničku a nebyla si jistá, jestli šaty nejsou málo honosné nebo cokoliv. Protože se jednalo o ples taneční školy, na který jsme sice byli pozváni, ale nikdy jí nenavštěvovali.  

Na místě jsem se  poměrně rychle rozveselila, kurzů tance končilo několik a  k vidění bylo bylo všechno možné od krásných dlouhých plesových rób, přes kratší šaty  až po kalhotové komplety. Zapadla jsem naprosto bez problémů, tančilo se mi dobře a šaty přežily bez újmy


 Teď už visí na ramínku, myslím, že mi slušely a protože jsou jednodušší než měly být, asi je občas vytáhnu i na běžné denní nošení. 

Navíc jsem víceméně úspěšně dokončila  projekt v šibeničním termínu aniž bych propadla depresi. A rozsáhlé změny v konceptu způsobily, že mi zbylo dost taftu na skládanou sukni!:)